Tinktura z jinanu

Tinktura z jinanu

Jinan dvoulaločný

Latinský název rodu Ginkgo má původ koncem 17. stol. nepřesným přepisem čínského jména yinxing (český přepis jin-sing) jako „ginkyo“ resp. „ginkgo“ německým lékařem a botanikem Engelbertem Kaempferem v jeho díle „Amoenitatum Exoticarum“ (Lemgo, 1712), ve kterém tento druh jako první zmínil; původní čínské jméno v doslovném překladu značí „stříbrná meruňka“. Byla a je nabízena jako lék i při poruchách paměti, otocích mozku, nedokrvení dolních končetin, při Alzheimerově chorobě, jejíž průběh údajně zpomaluje, při impotenci způsobené zhoršeným průtokem krve tepnami penisu, při kochleární hluchotě (hluchota způsobená nedostatečným průtokem krve ke sluchovým nervům), při chronickém pískání v uších i při chronické závrati. Podle studie z roku 2008 je však zcela neúčinný proti Alzheimrově chorobě, kterou měl údajně mírnit. Podává se buď ve formě nálevu nebo krátce vařeného odvaru, nebo ve formě tinktury. Ale vzhledem k tomu, že v listech je obsaženo poměrně malé množství účinných látek, používají se komerčně připravované výrobky, v nichž je obsah účinných látek zvýšen až na padesátinásobek oproti přírodnímu materiálu.

 

 

Jinanová tinktura po domácku:

 

 250 g čerstvých listů nakrájíme na drobné kousky, zalijeme 1 litrem 60% lihu a necháme 3 týdny louhovat. Pak nálev scedíme a přefiltrujeme.

Ženy mají užívat 3 x denně 20 kapek tinktury a muži 25 kapek.