To ticho ....

Je ráno. A je úžasné, že odnikud neproniká žádný hluk. Takový ten nepříjemný, který nějak člověka vybízí, aby pořád někam spěchal, něco hledal, k něčemu se vyjadřoval a a někoho poslouchal. Hluk otvíraných a zavíraných dveří, hluk výtahu, kroků za dveřmi, vrzání židlí, jemné šustění papírů. zvonění telefonů. To tu není. Jen sousedé, když jsou kolem, i ti, co tu trvale žijí, i ti, co tu jsou přes léto, mávají za plotem a buď vlečou nákup ze vsi, nebo trávu pro králíky a já jsem ráda, že je vidím. Zdá se mi, že vidím dvojí svět, jeden ten v reálu a jeden, který je tím, pro mne skutečným, plný harmonie. Naši domácí přátelé mají zřejmě pauzu anebo vyvíjejí nějaké své aktivity. Paní Straková se včera dala do zavařování. Mně k tomu nechtěla, jen mi dala líznout lahodné meruňkové marmelády ochucené mým meruňovým likérem. Ten jsem dělala loni a schovala jsem ho, aby mi ho rodina nevyplácala na ty svoje zmrzlinové pochoutky, pudingy a jiné mlsoty. Ze zasnění mne vytrhl hlas.

"Sousedi, jste doma?"

Přes plot jsem zahlédla tvář zahradníka, pana Coufala. Má dole, za vsí, krásné zahrandictví a pěstoval nejen květiny, ale také keře a jehličnany. Zřejmě se dozvěděl o mé zahradě měsíčního svitu a  přišel mi nabídnout rostliny. Ale to je opravdu dobře. Jen zvažuji, zda ho poslal manžel nebo dr. Rybář a asi spíš paní Brychtová.

Vyprávění o perských zahradách ...

Zahrada ticha- píseň a krásné video

http://www.youtube.com/watch?v=IQzvCh-l_NY

"Je tu moc krásně," začal hned u vrátek a rozhlížel se kolem. Nabídla jsem mu posezení a pohoštění. Sedl si do křesílka a požádal, zda si smí zapálit. Přikývla jsem. Když jsem přinesla na stůl konvici s kávou a sušenky,vzal mne za ruku a přimněl mne, abych se posadila.

"Poloha, sluneční intenzita, všechno je v pořádku, paní. Dokonce je to tak ideální, že mne nyní napadlo vám něco navrhnout pro tento vysluněný pozemek. A možná, i něco vyprávět."

"Proč ne?" souhlasila jsem.

"Máte ráda historiii?" zeptal se s trochu poTóuchlým úsměvem.

"Ano, mám."

"Tak poslouchejte."

"Poslouchám," řekla jse zasněně a tušila jsem, že budu poslouchat příběh květin, strom. zahrad, stínů a slunečních míst.

 

"Tak, před 4 tis. lety vybudovali v Egyptě Rajskou zahradu. Také tomu říkali Zahrada radosti. Rostly v ní aromatické stromy, ovoce, vonné byliny a barevné květiny. Zavlažovala se osovými vodními kanály. A pak tyto zahrady zakládali staří Peršané, po nich Mogulové. A styl geometrických cestiček a pravoúhlých záhonů byl imitován v evropských klášterních zahradách."

Odmčel se, napil se čaje a pak mne požádal o blok a barevné tužky.

"Ústředním bodem je otevřený aktánek, zdobený barevnou mozaikou. Ta ladí se svým okolím. Zahrada má mělké bazénky, které jsou lemovány temně modrými kachlíky a zdobnými dlaždicemi. A to není žádný problém to zařdit. Umíte si to představit?"

"Docela ano," řekla jsem a ta představa byla úžasně krásná.

Tak a teď pozor. Dovedete si představit trávník z římského heřmánku jako koberec s barevnými květy bylin a cibulovin 4) ? Tak ten lemuje obvod zahrady. A pak následují stromy. Třeba dva stromy pazeravu sbíhavého 1), broskvoně, pak následují nádoby s pelargoniemi, následuje mučenka 2) , myrta, rozmarýna, růže, kakost luční 5), pak plůtek z levandulí, pruh měsíčku zahradního, záhon mateřídoušek, nádoby z aloisií 3). záhon zlatých lilií a hvozdíku. To musí být poskládáno v pruzích po obvodu zahrady a uprostřed pak povede cesta zdobená z barevných kachlíků. Tyhle všechny rostliny vydávají tu kouzelnou vůni a představte si, jaké věky lidé takové zahrady budovali. Nakonec záleží na fantazii, do zahrady si můžete zasázet, co chcete, ale musíte dodržet ten základní nákres. Chápete?"

Tak vida, co všechno se člověk může z historie naučit. Abych řekla pravdu, po takových věcech jsem nikdy nepátrala. Ale nyní mne napadá, že by to nebylo tak složité zahradu uspořádat do nějakého stylu, třeba toho prastarého, stejně zeleninu nepěstujeme, a tak bychom mohli pěstovat slunečnou zahradu a zahradu měsíčního svitu. Když se dodrží projekt, zahrada dostane tvar a pak se budou jen dosazovat rostliny, bylinky, ošetřovat stromy a keře. Je to krásné, docela praktické. Jen zvolit tu správnou kombinaci rostlin, vůní a naučit se je pěstovat. Konečně, zahrada, to není nic snadného v žádném případě, jak si to mnozí lidé představují, ale i na menším pozemku může člověk dělat hotové divy, když se dá inspirovat.

Plněná paprika po staročesku - jinak ohnivé uherské jídlo

http://www.youtube.com/watch?v=1zmT9sLsKCA&feature=related

"Co dneska vaříte?" volala na mne paní Straková z cesty a mávala na mně. Nic mne hned nenapadlo. Byla jsem tak zaujatá tou zahradou, že mi nezbylo, než pokrčit rameny.

"A co vy?"

"Plněný papriky. Mám recept ještě po své babičce. Náhodou jsem si ho vzala s sebou, abych nezapomněla na nějakou maličkost. U takových jídel, milá paní sousedko, musí všechno sedět. Koření, zelenina, maso. aby to bylo chutné a ..."

"... zdravé," řekla jsem a otevřela branku. Pozdravila se s panem Coufalem, vždyť se dobře znají, jsou starousedlíci, a sedla si k nám.

V košíku měla pěkné papriky.

"Budu dnes dělat plněné papriky. Ale podle orginálního receptu, žádné fantazie d´Amour," řekla a po očku se podívala na pana Coufala, který mezitím se dal do kreslení. Nedalo mi to, abych se také nepodívala. Před našimi zraky se z papíru a čar vynořovala kouzelná Rajská zahrada.

"A jak je děláte?"

"Používám zásadně zelené papriky. Ty očistím, u stopky sříznu křidlélko a vytáhnu jádra, ve vodě vyperu. Pak uvařím za 1/4 hodiny ve slané vodě hrst rýže a dám vychladnout. Vezmu trochu dobře umletého vepřového masa, usekám kousek slaniny, smíchám s rýží, osolím, přidám dvě celá vejce, trochu majoránky, všechno dobře promíchám a naplním papriky. Papriky pak zase zavřu tím víčkem, které jsem před tím seřízla. Tak, a teď v kastrole rozpustím kus másla, v něm nechám smažit cibulku, přidám mletou papriku, dám asi dvě lžíce vody, do kastrolu postavím plněné papriky a nechám dusit 1/2 hodiny.Na koci přidám 2 lžíce kašoviny z rajských jablíček a nechám ještě povařit. Až je to hotové, papriky vyndám z kastrolu a vliji na ně omáčku. K ní pak podávám nočky nebo brambory. A je to hotovo."

 

Divoký tymián - Žalman

http://www.youtube.com/watch?v=gWhZOFxfiVc&feature=related

Ano, v tvořivosti je štěstí. Lidé si mohou vytvořit všechno, o čem sní a být šťastní uprostřed přírody, uprostřed luk, lesů a svých zahrádek. Tam nacházejí svou rovnováhu, kterou ztrácejí tak často ve svých všedních životech. Nevadí, říkám si, budu mít Rajskou zahradu a Zahradu měsíčního svitu. Budeme se mít kam těšit a také práci, která nás bude ve volných chvlích naplňovat. A možná, že přes prizma té prostoty a krásy se člověk  začne lépe vyrovnávat i s věcmi, které na něho tak nepříznivě doléhají. A s přáteli, kteří mají k nám blízko.


 

Odkazy:

Jehličnany na zahradu

http://www.ruzovazahrada.cz/?page_id=634

Pěstování mučenky

http://www.ceskestavby.cz/rostliny/mucenka-passiflora/

Aloisie trojlistá - velmi krásně vonící keř

http://abecedazahrady.dama.cz/default.aspx?server=1&catalog=1&catitem=6073

Cibuloviny

http://abecedazahrady.dama.cz/Cibuloviny-a-hliznate-rostliny/sr-1-sc-64-c-1/default.aspx?catsr49=5

Heřmánek římský

http://www.florabohemia.cz/katalog/produkty/hermanek-rimsky---doksan.html

Kakost luční

http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=143