Patálie v práci

 

Lidé často podléhají svému okolí. A rádi mezi sebou probírají všelijaké klepy o druhých a pak se vzájemně mezi sebou „zrazují“ a škorpí nebo dokonce soudí. Jeden můj kolega mi vždycky říkal, že nejhorší jsou kancelářské spolky. Myslíte si skutečně, že je třeba probírat s kolegy vás osobní život,
setrvávat s nimi po práci při skleničce a pak vykládat své intimní problémy? Myslíte, že je praktické v pracovním prostředí udržovat i osobní přátelské vztahy?
Na rozdíl od vztahů s přáteli, které jste potkali během života, jsou vaši kolegové stejně jako vy, vázání ještě něčím jiným a to zákonem a předpisy, které mají sankce. A také zájmy získat lepší plat, postup a být na výsluní. Je jistě příjemné, že vám čas od času udělá někdo službičku a ráno vám označí příchod, zatímco vy si ještě můžete přispat. Ale je to služba medvědí a může se vám vymstít ve chvíli, kdy vám jde o postup a nebo nebo o hodnocení. Najednou to vyplave na povrch! Jak se chcete bránit? A čím lidé řeší vlastní strach ze ztráty zaměstnání, tím víc pase jeden po druhém, i
když, naoko jsou pořád všichni v pohodě. Svěřila jste své dlouholeté kolegyni s mimomanželským milostným vztahem? A popovídaly jste si, jak se vám zdálo, upřimně a jako žena s ženou? A najednou vám to někdo vmete do tváře. Někdo, s kým se téměř nebavíte! A to ve chvíli, kdy jde nějaká debata na podnikové narozeninové oslavě a vy se zapojíte a kritizujete takové nemorální vztahy. Všichni se na vás podívají. No, skoro to vypadá,že je lepší dát výpověď. Všichni to vědí! A máte vystaráno o pěkný nervák, kdy se to dozví váš manžel. Je to otázka času. Máte problémy ze svým šéfem? I když vzorně pracujete, plníte své úkoly, přesto je s vámi nespokojený a dává to najevo. Pomlouvá vás mezi ostatními kolegy a dokonce vám vyhrožuje! Co
máte dělat? Stala jste se obětí tzv. bossingu! Někomu se podařilo proti vám postavit lidi, kteří jsou v pracovním vztahu pro vás klíčovými lidmi. Někteří v tom vidí pouhou zábavu, jiní se vám takto mstí ze závisti a jiní se chtějí dostat na vaše uprázdněné místo. Tomu se říká „mobing“. To je opravdu zoufalý stav. A má dopady i na váš mimopracovní život. Chodíte domů otrávená, stresovaná a zničená, vykládáte to stále dokola svému partnerovi a ani nevíte, že poškozujete svůj milostný život. Protože váš partner vám neporadí a ani nepomůže. Ale vy si najednou uvědomíte, že jste ve věku, kdy dát výpověď je veliké riziko, protože si budete těžko hledat místo. Musíte dobře pochopit, co znamenají pojmy „ bossing“ a „mobing“. A také najít cestu, jak si z toho
neutěšeného stavu pomoci.
Vysvětlení pojmů
Pojem mobing se v souvislosti s terorem na pracovišti začal používat v USA ve druhé polovině
osmdesátých let. A proto je tento jen znám a zabývá se jím mnoho odborníku a profesionálů. Věřte
si a braňte se! Mobingu se někdy dá bránit jen velmi těžko. Dobře vám může poradit mnoho lidí,
ale těžší bývá převést teorii do praxe, že ano? Pokud je ale chování vašich kolegů opravdu
neadekvátní, měli byste se bránit a snažit se situaci vyřešit. Pomoc určitě najdete u zkušeného
psychoterapeuta, který vás dokáže naučit asertivitě a postavit se kolegům. Nebojte se požádat o
pomoc psychologa. Uvědomte si, že jste v zoufalé situaci, alespoň to tak cítíte. Udělejte to dřív, než
uvíznete v drápech psychiatrů.
Bossing - je v podstatě stejný jako mobing, s tím rozdílem, že utlačující osobou je boss - tedy šéf.
Od toho se pak odvíjí další nepříjemné dopady na utiskovaného zaměstnance, ať už jde o nesmyslné
úkoly, které musí plnit, nebo o permanentní snahu přinutit terorizovaného podřízeného dát
dobrovolně (a bez nároku na odstupné) výpověď. Uvědomte si, že váš šéf je také pouze člověk a tak
se na to dívejte,. Ne jako na bájné monstrum, proti kterému není žádné obrany!
 
Účinná pomoc psychologa
Nejprve je nutno zjistit, zda skutečně jde o tyto jmenované jevy a nebo jste, z nějakých osobních důvodů příliš přecitlivělá na vztahy na pracovišti. O závažných potížích na pracovišti můžeme hovořit, pokud máte tyto prožitky:
• za práci nejste kladně hodnoceni
• vnímáte převážně kritiku – nejen od nadřízeného, ale i od kolegů
• máte obavu, zda svoji práci zvládáte
• máte horší postavení v týmu, než ostatní kolegové
• váš nadřízený si na vás zasedl, kontroluje pouze vaši práci , vytýká vám i chyby, kterých si u ostatních kolegů nevšímá
• při pomyšlení na pracovní prostředí máte nepříjemné pocity
• nedaří se vám pracovní problémy řešit s nadhledem
V určitém případě však můžete naplňovat některý z projevů syndromu vyhoření:
• dojem, že vaše práce již nemá smysl
• stav vyčerpání, citového stažení, ztráta důvěry v osobní výkonnost
• vyčerpání z kontaktu s okolím
• pocit vlastní neschopnosti, neschopnosti prožívat uspokojení a radost z práce
 
Jaké jsou symptomy:
• deprese a úzkosti
• poruchy paměti a soustředění se
• poruchy spánku
• únava a pokles výkonu
• tělesné potíže (trávící trakt, dýchací systém, sexualita, kardiovaskulární systém, ...)
• nespokojenost, dysforie, neschopnost uvolnit se
• tendence k návyku na psychoaktivní látky (alkohol, tabák, ....)
• snížení sebedůvěry a poruchy v interpersonálních vztazích
 
Ztráta profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí u příslušníka některé z pomáhajících profesí.
Nejčastěji se spojuje se ztrátou činorodosti a smyslu práce, projevuje se pocity zklamání, hořkosti
při hodnocení minulosti, postižený ztrácí zájem o svou práci, spokojuje se s každodenním
stereotypem a rutinou, nevidí důvod pro další sebevzdělávání a osobní růst, snaží se pouze přežít a
nemít problémy.
 
Ve vývoji lze definovat několik stadií:
1. člověk by chtěl pracovat co nejlépe, touží po úspěchu, ale ten nepřichází
2. nic nestíhá, je stále v časové nouzi, jeho práce začíná ztrácet systém
3. výskyt běžných symptomů neurózy, provázený pocitem, že něco musí pořád dělat, výsledkem je chaos¨
4. pocit „musím“ se ztrácí a obrací ve vzdor: „nemusím nic.“ Nakonec kolegové obtěžují už jen
svou přítomností, pryč jsou zbytky zájmu, nadšení, zůstala jen únava a zklamání. Podívejte se na
webovou stránku http://www.psychoterapeut.cz/index.php?act=left&id=19
a prostudujte si své možnosti, které vám nabízí erudovaný odborník.
K tomu všemu nemusíte dojít, pokud se vzepřete svým pocitům a nebo nebudete rozvíjet stereotypy
a zlozvyky, které nakonec k tomuto výsledku vedou. Uvědomte si, že jste strůjci svého života a že
nežijete v bavlnce. Pokud si odřeknete získávat osobní vztahy na pracovišti a budete vždy ke
každému zdvořilá, slušná a přitom se nebudete připojovat ke skupinám, které takové jevy svým
chováním navazují. Hleďte si vždy svého a pochopte, že opravdové přátele si musíte získávat jiným
způsobem, než jistou závislostí na pracovním kolektivu.
Do stavu vyhoření se také nemusíte dostávat, pokud včas zareagujete na své pocity a začnete o nich
přemýšlet a pak s tím něco, ale opravdu něco konkrétního udělat. A pokud se vám nechce využívat
bezplatných služeb u psychologa nebo psychoterapeuta a máte pocit, že je nejlepší se na všechno
raději vykašlat a najít si jiné místo, pak dáte výpověď dohodou a důvod nemusíte uvádět. Nenoste si
pak na nové místo své staré problémy a uvědomte si, že můžete zase přijít do kolektivu kde své
staré postoje, vedoucí k mobbingu nebo bossingu, s úspěchem zopakujete.
Právo na mé straně
Je právo na vaší straně? Ano. Ale musíte si počínat tak, abyste mohla dokázat, že jste se stala
skutečně obětí teroru na pracovišti. A jednat tak, aby případný pracovně-právni spor se nepostavil
proti vám s tím, že jste se dopustila při své obraně protiprávnímu jednání. Tuto otázku řeší zákona
č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zákoník práce ve svém aktualizovanémm znění, zejména § 16 a 17
v souladu s antidiskriminačním zákonem, zákon č. 198/2009 Sb., v platném znění, přesně takto1:
§ 16
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní
podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou
přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
(2) V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace,
obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je
rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon.
(3) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné
zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný
a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo
vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v
antidiskriminačním zákonu.
Právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje
antidiskriminační zákon.
Pokud se chcete pustit do sporu se zaměstnavatelem a chcete využít svého práva podle těchto
předpisů, nelze než doporučit se obrátit na specializovaného právníka. Uvědomte si, že jste v
choulostivé situaci a nikdy svým tyranům nevyhrožujte soudy, ale udělejte to, až se k tomu
rozhodnete a se specialistou na pracovní právo si své šance na pro vás úspěšný spor, řádně
proberete. Není to nic jednoduchého, některé věci se špatně dokazují a proto, i když jste
momentálně obětí bossingu nebo mobingu či jiných praktik na pracovišti, zachovejte ledový klid a
hovořte pouze s odborníky.
Kapitola 2. Cítíte se stará