Moje zahrada: Routa vonná a jiné dary přírody

Moje zahrada: Routa vonná a jiné dary přírody

 

Moje zahrada: Routa vonná a jiné dary přírody

Leonardo da Vinci i Michelangelo prohlašovali, že díky metafyzické síle routy se jim zlepšil zrak i tvůrčí vnitřní vidění. Z literatury víme, že větvemi routy se rozstřikovala svěcená voda před velkou mší a byla to i důležitá bylina, která se užívala jako pachové korigens. Dokonce se i věřilo, že dokáže ochránit před morem. Dokonce i fungovala jako "ocet čtyř zlodějů" a to v době, kdy lupiči okrádali oběti moru, se chránili tímto octem, němž byla jedna z přísad právě routa. Byla i složkou řecké mithridate, protilátky, užívané obecně při otravách. Routa je také vyobrazena na heraldickém řádu sv. Ondřeje a inspirovala motiv křížů na hracích kartách...

 

Routa vonná miluje plné slunce i mírné zastínění. Půda, v které ji pěstuji, je propustná a alkalická. Vysévá se na jaře, velmi pomalu klíčí, dělení trsů je obtížné. Stonkové řízky lze odebírat koncem léta.  Sbírají se mladé listy těsně před rozkvětem a semena, hned jak dozrají. Listy i semena se suší.  Routu vonnou můžeme používat i pro ozdobu jako celou rostlinu. Je vhodná i pro dělící pásky v ornamentálních zahradách. Lístky routy dávám do malých kytiček na ovonění bytu nebo do voniček.  I v kuchyni je routa použitelná a užitečná. Pokud svaříme semeno routy s libečkem a mátou, hodí se dobře jako marináda na pernatou zvěř. Listy routy chutnají hořce, ale dodávají neobvyklou chuť krémovému sýru gervais. Ale i vejcím a rybím pokrmům. Čerstvé listy routy se v homeopatickém lékařství užívají na revmatismus, artritidu a neuralgii. Alkaloidy a furokumariny routy vonné účinkují spazmolyticky a sedativně. Používají se v lékařství k léčení bolestivých menstruací, neurovegetativních poruch a žlučníkových potíží. Povzbuzuje chuť k jídlu, působí proti hlístům. Vysoké dávky routy působí otravy. Používá se v nálevu, samotná nebo v čajových směsích. Zevně se používá ve formě koupelí na hnisavé a špatně se hojící rány. Není vhodná v těhotenství. Za denní dávku se považují 2 lžičky natě na 2 sklenice vody. Maximálně ovšem 5 g drogy denně. Routa vonná patří mezi jedovaté rostliny!

Šrůcha (kuří noha) nebo také Portulák

Šrůchovité byliny jsou drobné, lysé, větevnaté byliny, obyčejně se vstřícnými, celokrajnými, dužnatými listy a drobnými kvítky.  Obsahují 2 rody: šruchu (Portulaca) a Šrucha obecná neboli kuří noha, portulák (Portulaca oleracea L., Kohl-Portulak, Burzelkraut). Je to jednoletá, zcela lysá, šťavnatá bylina s rozloženou (po zemi), větevnatou lodyhou a vstřícnými i střídavými, dužnatými, tmavozeleně lesklými, podlouhle vejčitými, celokrajnými listy. Šrucha zahradní má tučné listy, po délce okrouhlé a na hřbetu bělavé. Mathiolli tvrdí, že bylina kuří nohy, pojídaná ve formě salátu nebo uvařená jako polévka je výborným lékem na pálení žáhy, proti zánětu ledvin a proti problémům močového měchýře a dělohy. Slouží dobře také proti suchému kašli a utlučený prášek ze semeny vyhání červy u dětí. Pomáhá také při bolestech hlavy, a to jako obklad směsi utlučené kuří nohy s ječnou moukou.

Fík, nebo-li smokvoň

Smokvoně v Čechách obvykle nerostou, snad v pěstitelských sádcích, jistě si by se ani neujaly, protože nesnáší zimu. Není to příliš vysoký strom. Jeho ovoce má různé formy, některé se podobá hruškám, jiné cibuli. Dělí podle barvy. Říká se, že čerstvě trhané fíky jsou nejzdravějším ovocem. Mají, pro organismus, čistící vlastnosti. Dokonce se tvrdí, že lidé, kteří trpí kameny, při častém používání fíků, odchází z nich písek. Ovšem, pokud jíme mnoho fíků, můžeme dostat průjem. Mathiolli tvrdí, že fíky vařené s yzopem čistí plíce, zastavují zastaralý kašel a jiné zastaralé plicní neduhy. A dokonce doporučuje pít odvar z fíků samotných v rýnském víně.  Kdo má problémy s dýchavičností, nebo je zahleněný, stačí, když si namočí fíky přes noc do pálenky a sní ráno na lačný žaludek - stačí jeden nebo dva fíky. Tento recept, o kterém hovoří Mathiolli, pomáhá na odkašlávání a volnější dýchání.  A já mám zkušenost, že rozkrájené větvičky fíkovníku vařené s hovězím masem pomáhají, aby se maso dříve uvařilo.  Fíky mají také tu moc, že "vytahují z těla jed" a proto se dříve dělaly náplasti z fíků  na puchýře a vředy.  Ovšem, dnes bychom sotva hledali další ingredience k masti, která se má na náplast aplikovat. Dokazuje to jen tu skutečnost, že zřejmě ve starověku i v novověku měly fíky nezastupitelné místo u národů žijících na poušti.

Na fíky nedám dopustit. Čas od času si koupím krabici fíků a tři měsíce jím ráno, na lačno, tři fíky a zapíjím je hořkým kvalitním čajem. Pokud mne čeká cestování, automaticky si balím do kabelky hrst fíků a datlí, které mne nasytí a zbaví únavy.

Kompot z fíků a rumu

Poradím, jak si udělat vynikající kompot z čerstvých fíků. Je ideální pro dovezené fíky, které se dostanou do obchodů a rozhodně nejsou v nejlepším formě. Tato úprava jim dá chuť.

Na 6 fíků dáte 150 g cukru, 6 lžic vody, strouhanou kůru z jednoho citrónu, trochu citrónové šťávy a 5 lžic pravého rumu. Fíky musíte pečlivě oloupat a snažte se neporušit růžovou dužinu. Cukr s vodou, citronovou kůrou a šťávou 5 minut vařte, ale mírně. Pak přidejte oloupané fíky a pár minut do měkka povařte, jednou je otočte. Přilijte rum a nechte kompot zchladnout.

Můžete si udělat i senzační marmeládu z fíků a jiného ovoce

Potřebujete 1kg sladkých jablíček, 1kg zralých hrušek, 2 citrony, 900g cukru, 100g sušených fíků, 5 hřebíčků, kus celé skořice, 2 sáčky želírovacího prostředku.

 

Jablka a hrušky omyjete a oloupete. Poté nakrájíte na čtvrtiny a odstraníte jadřince. Nakrájíte je na malé kousky a vložíte do hrnce. Z 1 citronu oloupete kůru a z obou vymačkáte šťávu, přecedíte a přidáte k ovoci. Přidáte polovinu cukru, hřebíček, skořici a několik plátku citronové kůry. Směs vaříte asi 20 minut. Připravíte si vyvařené sklenice cca 6 ks menších (200 ml). Z uvařené směsi vyjmete koření a kůru, necháte ji zchladnout a rozmixujete. Přidáte nakrájené fíky, zbytek cukru a např. Gelfix (či jiný želírovací prostředek). Vše pozvolna vaříte za stálého míchání dokud směs nezhoustne. Horkou marmeládu opatrně nalijete do připravených sklenic, uzavřete a převrátíte dnem vzhůru. Uskladníte na temném místě.

 

Vyrábět takovou věc je jako meditace. Z marmelády se dá také připravit řada jídel, je vhodná jako náplň do sušenek, do palačinek a omelet. Čím zajímavější chuť, tím větší efekt ve finále. Dokonce i lívance snesou výbornou marmeládu s jemně ušlehaným kopečkem tvarohu jako ozdobou.